Muž z Welchova stínu

Jitka Vlková
foto archiv Trend Marketing

Rodák z Providence vystudoval Harvard a Yale, kde se v baseballovém týmu potkal s Georgem W. Bushem. Hned po škole naskočil k výrobci drogistického zboží Procter & Gamble jako manažer pro značku mýdla Ivory. Poté na pár let zakotvil u prestižní poradenské společnosti McKinsey.

V roce 1982, jen rok nato, co se šéfem firmy stal budoucí legendární manažer Jack Welch, nastoupil do GE, do divize mobilní komunikace. Během následujících 19 let ve firmě McNerney vystřídal 7 manažerských pozic. Welch si přál, aby jeho nadějní manažeři nezakrněli a každé dva až tři roky je točil na pozicích, takže museli čelit novým problémům a získávali tak zkušenosti.

McNerney zaznamenal největší úspěch na své poslední pozici v čele divize leteckých motorů. Za jeho mise se divize stala druhou nejziskovější po GE Capital. Jak to dokázal? Obnovil dobré vztahy mezi GE a Boeingem a přivedl tak zakázku na dodávku motorů GE90 do Boeingů 777.

Muž s pověstí pedanta přes čísla, který vyžaduje disciplínu, už tehdy dostával řadu manažerských nabídek zvenčí, ale on měl jinou představu. Doufal, že se jednou stane Welchovým nástupcem.

Nestalo se tak. Když místo získal koncem roku 2000 Jeffrey Immelt, stali se McNerney a třetí z kandidátů Robert Nardelli (později šéf Home Depot a Chrysleru, následně zařazen do skupiny "nejhorší manažeři všech dob") nejvíc lovenými manažery v Americe. Věřilo se, že muži s průpravou od Welche zaručí úspěch kterékoliv firmě.

McNerney se stal šéfem výrobce spotřebního zboží 3M. Analytici pochybovali, zda bude se svou průpravou od GE schopen uspět v tak specifické firmě, jako je 3M, založené na inovacích a velké volnosti výzkumníků.

Hnací motor firmy vyrábějící praktické věci pro domácnost a kancelář se zadrhl. Podnik ztratil odbyt kvůli recesi v Asii, brzdil jej silný dolar a jeho akcie stáhl dolů pokles akciových trhů na přelomu tisíciletí.

Znovu nastartovat jej měl McNerney. Nejprve se všichni báli, že se společnost bude snažit předělat podle obrazu GE a zničí tak proslulou inovační kulturu. Jejich obavy se nenaplnily, McNerney se pustil do předělávek s velkou citlivostí a podařilo se mu lidi přesvědčit, aby to byli oni sami, kdo najde nedostatky a udělá změny. Restrukturalizace přinesla výsledky - zvedla se produktivita, tržby i zisk.

Primární zaujatost vůči němu ve firmě opadla a získal si náklonnost manažerů i zaměstnanců. Popisují ho přívlastky jako pokorný, diskrétní a nearogantní.

Už od roku 2001 byl McNerney členem dozorčí rady Boeingu a firma mu dvakrát nabídla šéfovské místo. Teprve podruhé přijal. Do podniku třikrát většího než 3M, s tržbami přes 60 miliard dolarů, nastoupil v polovině roku 2005. Jeho předchůdce místo opouštěl neslavně, musel rezignovat kvůli milostnému poměru s jednou z newyorských manažerek.

Firma se v té době otřepávala z korupčního skandálu se zakázkou pro Pentagon. Jeho mimosoudní urovnání a dobrovolné zaplacení 600 milionů dolarů na pokutách přineslo novému manažerovi první potlesk. V dalších letech se mu podařilo řadu věcí zefektivnit, což podrobněji popsali jeho spolupracovníci v rozhovorech v knize "Změnu nemůžete nařídit: Ponaučení z McNerneyho přeměny v Boeingu".

I opěvovaní manažeři ale mají prostor pro zlepšení. Uvedení Dreamlineru na svět nebyla zásluha McNerneyho a koneckonců nebylo ani jeho chybou, že vývojový program měl dva roky zpoždění. Lidé z branže mu ale připisují vinu na tom, že včas nerozpoznal problém, kdy se kvůli velkému množství subdodavatelů dílů nedařilo jejich práci správně koordinovat. Navíc udržoval zákazníky a investory celou dobu v nejistotě, kdy vlastně letadlo bude k dispozici, a termín neustále posouval. Zdržení přijde firmu na několik miliard na ušlém zisku a na pokutách z prodlení objednávek.

Světová recese zbrzdila poptávku po osobních letadlech a vojenské zakázky za Obamovy administrativy zřejmě budou pod větším dohledem. I proto přistoupil Boeing k úsporám. Rozhodl se vyplatit bonusy a zaručil růst mezd s tím, že bude odměňovat nejlepší pracovníky, ale neomezí rozsah propouštění. Kolik dostane nejvyšší šéf zatím není známo. V roce 2008 dostal základní plat 2 miliony dolarů, s odměnami pak 19 milionů.

Jitka Vlková pracuje jako redaktorka MF Dnes.

Muž s pověstí pedanta přes čísla, který vyžaduje disciplínu.